Prof. MUDr. Vladimír Tesař, DrSc., MBA, FERA, FASN

Klinika nefrologie 1. LF UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze

Prof. MUDr. Vladimír Tesař, DrSc., MBA, FERA, FASN

Prof. MUDr Vladimír Tesař,DrSc., MBA, FERA, FASN (5.5.1957) ) vystudoval 1. LF UK v Praze. V roce 1991 obhájil kandidátskou dizertační práci na téma renální komplikace cirhózy, o tři roky později habilitační práci na téma volumová expanze u cirhózy. Ve své doktorské dizertační práci se věnoval renálním vaskulitidám a glomerulonefritidám. V roce 1999 byl jmenován profesorem vnitřního lékařství na 1. LF UK. V letech 1999 - 2005 působil jako proděkan 1. LF UK pro vědu a rovněž zastával post zástupce přednosty I. Interní kliniky 1. LF UK. Od roku 2003 pracuje jako přednosta Kliniky nefrologie 1. LF UK a VFN. Od roku 2016 zastupuje UK v Koordinační radě doktorského studia biomedicíny.

Profesor Vladimír Tesař je autorem nebo spoluautorem asi 400 původních publikací, cca 340 v časopisech s impact factorem, citační ohlas dle SCI bez autocitací 7500, H-index 34. Je také spoluautorem monografie Klinická nefrologie (1995,2006) a Interna (2010, 2015).

Prof. Tesař je členem řady významných domácích i zahraničních organizací, například Mezinárodní nefrologické společnosti (ISN), Americké nefrologické společnosti (ASN), Evropské renální asociace - Evropské dialyzačně transplantační asociace (ERA-EDTA), kde byl v letech 2008 – 2014 členem Scientific Advisory Board, v letech 2011 – 2014 členem výboru, od roku 2015 je předsedou Immunonephrology Working Group ERA-EDTA. Od roku 2014 je prezidentem Mezinárodní společnosti pro očišťování krve (International Society of Blood Purification).

Prof. Tesař byl v letech 1999-2004 a 2010-2012 předsedou České nefrologické společnosti, nyní je 1. místopředsedou.
Je také členem několika redakčních rad tuzemských i zahraničních časopisů, včetně redakční rady časopisu Postgraduální nefrologie.

Prof. MUDr. Vladimír Tesař, DrSc., MBA, FERA, FASN je autorem těchto článků v časopise Postgraduální nefrologie:

Postgraduální nefrologie. 2021, roč. 19, č. 1, s. 26-28

Kim ED, Soliman EZ, Coresh J, et al. Two‑week burden of arrhythmias across CKD severity in a large community‑based cohort: The ARIC studyJ Am Soc Nephrol 2021;32:629–638.

Postgraduální nefrologie. 2020, roč. 18, č. 4, s. 21-23

Heerspink HJL, Stefansson BV, Correa‑Rotter R, et al. Dapagliflozin in patients with chronic kidney disease. N Engl J Med 2020;383:1436–1446.

Postgraduální nefrologie. 2020, roč. 18, č. 3, s. 34-35

De Rosa M, Rocha AS, De Rosa G, et al. Low‑Grade Proteinuria Does Not Exclude Significant Kidney Injury in Lupus NephritisKidney Int Rep 2020;5:1066–1068.

Postgraduální nefrologie. 2020, roč. 18, č. 2, s. 20-22

Levey A, Eckardt KU, Dorman NM, et al. Nomenclature for kidney function and disease: report of a Kidney Disease: Improving Global Outcomes (KDIGO) Consensus ConferenceKidney Int 2020;97:1117–1129.

Postgraduální nefrologie. 2020, roč. 18, č. Speciál COVID‑19, s. 3
Postgraduální nefrologie. 2020, roč. 18, č. Speciál COVID‑19, s. 9-11

V souvislosti s postupující epidemií koronaviru SARS‑CoV‑2 (COVID‑19) byl opakovaně diskutován přístup k pacientům (nejen) s chronickým onemocněním ledvin léčeným imunosupresí.

Teoreticky by imunosuprese mohla zvyšovat riziko těžkého průběhu infekce. Dosavadní data (zejména z Číny) ale ukazují, že podobně jako u epidemie španělské chřipky v letech 1918–1919 je příčinou závažného průběhu a úmrtí spíše než imunodeficit přehnaná imunitní reakce, označovaná také jako cytokinová bouře („cytokine storm“).

Od začátku března byla publikována řada doporučení, jak se má u pacientů s chronickým onemocněním ledviny v riziku infekce COVID‑19 postupovat. V tomto textu stručně rekapituluji doporučení Immunonephrology Working Group (IWG) European Renal Association‑European Dialysis and Transplant Association (ERA‑EDTA) prezentovaná (a průběžně modifikovaná) na webové stránce ERA‑EDTA (https://www.era-edta.org/en/covid-19-news-and-information/#toggle-id-8).

Doporučení jsou rozdělena do několika částí věnovaných zdravotnickým úřadům, nezdravotníkům, lékařům a pacientům.

V části věnované zdravotnickým úřadům, nezdravotníkům se konstatuje, že by se na pacienty s CKD léčené imunosupresí mělo pohlížet jako na skupinu s vysokým rizikem. Kromě základního onemocnění léčeného imunosupresí mají pacienti se sníženou renální funkcí často také mnoho komorbidit, které zvyšují riziko nepříznivého průběhu infekce COVID‑19. U těchto pacientů by tedy více než u běžné populace měla být zvážena možnost uvolnění z práce a izolace v domácím prostředí, aby se u pacientů snížilo riziko infekce a hospitalizací, které mohou nadměrně zatížit zdravotnický systém.

Nejdelší část je věnována doporučením pro lékaře. Lékaři by si měli být vědomi, že ve většině evropských zemí v současné době již převládá riziko komunitního přenosu, a nelze se tedy spoléhat pouze na identifikaci a izolaci kontaktů přijíždějících ze zemí s vysokou prevalencí infekce COVID‑19.

Dostupná data z Číny ukazují, že pacienti léčení imunosupresí mají stejné riziko infekce COVID-19 jako běžná populace a i u většiny z nich probíhá infekce COVID‑19 jako mírné onemocnění. Zkušenosti z Itálie ukazují, že u pacientů léčených imunosupresí po transplantaci ledviny může být situace odlišná, a proto pro ně byla připravena zvláštní doporučení (viz příspěvek prof. Viklického). Data týkající se vlivu imunosuprese na riziko a průběh infekce COVID‑19 specificky u pacientů s nefrotickým syndromem, ANCA (antineutrophil cytoplasmic antibodies, protilátky proti cytoplazmě neutrofilů) asociovanou vaskulitidou či lupusovou nefritidou zatím chybějí. Je třeba vždy zvážit poměr rizika infekce s potenciálně závažným průběhem a základního onemocnění, které pacienta v případě neadekvátní léčby může také ohrozit na životě.

pacientů s CKD léčených imunosupresí (nebo u kterých je imunosupresivní léčba zvažována) žijících v zemích s komunitním přenosem infekce COVID‑19, ale bez známého kontaktu s touto infekcí se doporučuje indikovat renální biopsii ve všech urgentních situacích (nefrotický syndrom, progredující renální insuficience s proteinurií a/nebo erytrocyturií, systémové onemocnění s postižením ledvin), odklad renální biopsie je možno zvážit u pacientů s malým a stabilním močovým nálezem).

Rozhodnutí o zahájení imunosupresivní léčby a jejím typu by mělo být učiněno u všech pacientů s nově diagnostikovanou glomerulonefritidou, ANCA asociovanou vaskulitidou nebo lupusovou nefritidou na základě zhodnocení bioptického nálezu, funkce ledvin, proteinurie, rychlosti progrese onemocnění, extrarenálních projevů onemocnění a komorbidit. Imunosupresivní léčbu není možno odložit u pacientů s nově diagnostikovanou aktivní ANCA asociovanou renální vaskulitidou, lupusovou nefritidou nebo plně rozvinutým nefrotickým syndromem. Odložení imunosupresivní léčby po odeznění epidemie COVID‑19 by naopak mělo být zváženo u pacientů s asymptomatickou proteinurií, pomalou progresí onemocnění, normální renální funkcí a dobrou kontrolou krevního tlaku, zahrnující blokádu systému renin‑angiotenzin. Imunosupresivní léčba by u pacientů, u kterých již byla zahájena, neměla být bez jasného důvodu vysazována. U pacientů na udržovací léčbě rituximabem je možno zvážit odložení podání preemptivní dávky rituximabu zejména tam, kde přetrvává kompletní deplece B lymfocytů.

Hydroxychlorochin může mít na průběh infekce COVID‑19 příznivý vliv, nelze jej však pokládat za doporučenou léčbu tohoto onemocnění. Léčba hydroxychlorochinem by neměla být přerušena u pacientů, kteří jsou hydroxychlorochinem léčeni (pacienti se systémovým lupus erythematodes [SLE] nebo revmatoidní artritidou). Místo kortikosteroidů v léčbě infekce COVID‑19 je nejisté. Předchozí studie u SARS nebo chřipky neprokázaly příznivý vliv podávání kortikosteroidů a kortikosteroidy mohou naopak prodloužit eliminaci viru z organismu ve všech stadiích onemocnění. Kortikosteroidy by ale (alespoň teoreticky) mohly zmírnit cytokinovou bouři u pacientů s těžkým průběhem onemocnění.

V části věnované asymptomatickým pacientům s CKD léčeným imunosupresí a exponovaným SARS‑CoV‑2 se doporučuje testování na infekci Covid‑19, a pokud je infekce prokázána, pobyt v domácí izolaci s tím, že v důsledku imunosuprese může trvat eliminace viru i potřeba izolace déle. Pokud je to možné, měla by být dávka podávaných kortikosteroidů snížena na ne více než 0,2 mg/kg/den. Pokud je přítomna leukopenie (nebo lymfopenie), měla by být snížena dávka cytotoxických léků do té doby, než se počet leukocytů/lymfocytů vrátí k normě. U pacientů s hypogamaglobulinemií (imunoglobulin G [IgG] < 6 g/l) by mělo být zváženo podávání imunoglobulinů jako prevence sekundární bakteriální infekce. U pacientů léčených plazmaferézou by měla být zvážena jako substituce místo albuminu čerstvě zmražená plazma. Inhibitory angiotenzin konvertujícího enzymu ani blokátory receptoru AT1 pro angiotenzin II by neměly být vysazovány.

pacientů s CKD na imunosupresi s prokázanou infekcí COVID‑19 a žádnými nebo jen mírnými symptomy by měly být pacientovi (pokud zůstává doma v izolaci) ještě více než v předchozím případě vysvětleny význam udržování odstupu od ostatních osob v domácnosti a důležitost osobní hygieny. Mělo by být zváženo snížení dávky nebo úplné vysazení mykofenolátu a azathioprinu. Kortikosteroidy by nikdy neměly být náhle vysazeny, ale doporučuje se (pokud je to možné) snížení dávky kortikosteroidů na maximálně 0,2 mg/kg/den. Cyklosporin může snižovat replikaci viru a pokračování léčby cyklosporinem by mělo být konzultováno s infektologem. Pokud je to možné, mělo by být odloženo podání infuze cyklofosfamidurituximabu.

Potřeba hospitalizace závisí na symptomech a rizikových faktorech. Většina pacientů s mírnými příznaky může zůstat doma, ale měla by být (pokud je to možné) pravidelně telefonicky konzultována v 24–48hodinových intervalech. Pacient by měl kontaktovat ošetřujícího lékaře, pokud dojde k progresi symptomů, zejména dušnosti nebo vysokých teplot nereagujících na antipyretika. Doporučuje se stanovení počtu leukocytů a lymfocytů, hodnoty IgG a, pokud je to možné, CD19+ a event. CD4+ lymfocytů. U pacientů s hypogamaglobulinemií by mělo být zváženo podání intravenózních imunoglobulinů k snížení rizika sekundární bakteriální infekce. Inhibitory ACE ani blokátory receptorů AT1 pro angiotenzin II by neměly být vysazovány.

pacientů s CKD léčených imunosupresí s rozvinutými symptomy infekce COVID‑19 se doporučuje kontaktovat infektologa a specialistu na léčbu primárních a sekundárních glomerulonefritid ohledně diskuse o optimální úpravě imunosupresivní léčby. Tam, kde je to možné, by měla být zvážena léčba antivirotiky (s úpravou dávky vzhledem ke snížené renální funkci), event. dalšími léky (např. hydroxychlorochinem).

Doporučení pro pacienty s CKD užívající imunosupresivní léčbu (netýká se pacientů po transplantaci ledviny): omezte kontakt s nemocnicemi a před návštěvou ambulance dejte přednost telefonickému kontaktu. Nevysazujte léky – některé z nich mohou mít na průběh infekce dokonce příznivý vliv. Dodržujte karanténní opatření zavedená ve vaší zemi. Omezení fyzického kontaktu se týká i vašich rodinných příslušníků. Míra izolace by měla být zvážena individuálně. Myjte si ruce mýdlem a vodou alespoň 20 sekund několikrát denně a vždy po vstupu do bytu. Nezapomeňte požádat svého doktora o preskripci léků, pokud vám docházejí.

V Číně, Japonsku, Evropě i Spojených státech amerických probíhá testování několika antivirotik (remdesiviru, favipiraviru, lopinaviru/ritonaviru aj.), hydroxychlorochinu a monoklonálních protilátek proti interleukinu 6 (IL‑6) (tocilizumabu) nebo receptoru pro IL‑6 (sarilumabu), pasivní imunizace plazmou od pacientů, kteří překonali infekci COVID‑19, a dalších léků.

Tato zatím poměrně obecná doporučení budou tedy jistě konkretizována s přibývajícími zkušenostmi s léky testovanými v léčbě infekce COVID‑19 (viz příspěvek prof. Viklického).

Postgraduální nefrologie. 2019, roč. 17, č. 3, s. 29-31

Fervenza FC, Appel GB, Barbour SJ, et al.; MENTOR Investigators. Rituximab or Cyclosporine in the Treatment of Membranous Nephropathy. N Engl J Med 2019;381:36–46.

Postgraduální nefrologie. 2019, roč. 17, č. 2, s. 11-13

Perkovic V, Jardine MJ, Neal B, et al., for the CREDENCE Trial Investigators. Canagliflozin and renal outcomes in type 2 diabetes and nephropathy.
N Engl J Med 2019 Apr 14, doi: 10.1056/NEJMoa1811744. [Epub ahead of print]

Postgraduální nefrologie. 2018, roč. 16, č. 4, s. 9-11

Gomez Mendez LM, Cascino MD, Garg J, et al.

Peripheral blood B cell depletion after rituximab and complete response in lupus nephritis. Clin J Am Soc Nephrol 2018;13:1502–1509

Postgraduální nefrologie. 2017, roč. 15, č. 1, s. 16-18

Menne J, Eullberg D, Beyer D, et al.
C‑C motif‑ligand 2 inhibition with emapticap pegol (NOX‑E36) in type 2 diabetic patients with albuminuria. Nephrol Dial Transplant 2017;32:307–315.

Postgraduální nefrologie. 2016, roč. 14, č. 2, s. 9-10

Wanner C, Inzucchi SE, Lachin JM, et al. Empagliflozin and progression of kidney disease in type 2 diabetes. N Engl J Med 2016;375:323–334.

Postgraduální nefrologie. 2016, roč. 14, č. 1, s. 2-4
Postgraduální nefrologie. 2015, roč. 13, č. 4, s. 58-60

Zinman B, Wanner C, Lachin JM, et al. Empagliflozin, cardiovascular outcomes, and mortality in type 2 diabetes. N Engl J Med 2015, doi: 10.1056/NEJMoa1504720, publikováno online 17. 9. 2015.

Postgraduální nefrologie. 2015, roč. 13, č. 1, s. 2-3
Postgraduální nefrologie. 2014, roč. 12, č. 2, s. 20-22

Kautz L, Jung G, Valore EV, et al. Identification of erythroferrone as an erythroid regulator of iron metabolism. Nat Genet 2014, doi:10.1038/ng.2996

Postgraduální nefrologie. 2013, roč. 11, č. 4, s. 54-55

Specks U, Merkel PA, Seo P, et al. Efficacy of remission‑induction regimens for ANCA‑associated vasculitis. N Engl J Med 2013;369:417–427.

Postgraduální nefrologie. 2013, roč. 11, č. 3, s. 34-36
Postgraduální nefrologie. 2013, roč. 11, č. 2, s. 27-29

Maduell F, Moreso F, Pons M, et al. High‑efficiency postdilution online hemodiafiltration reduces all‑cause mortality in hemodialysis patients. J Am Soc Nephrol 2013;24:487–497.

Postgraduální nefrologie. 2012, roč. 10, č. 5, s. 73-74

Torres VE, Chapman AB, Devuyst O, Gansevoort RT, Grantham JJ, Higashihara E, Perrone RD, Krasa HB, Ouyang J, Czerwiec FS. Tolvaptan in patients with autosomal dominant polycystic kidney disease. N Engl J Med 2012; e‑pub ahead of print.

Postgraduální nefrologie. 2012, roč. 10, č. 3, s. 34-36

KDIGO Clinical Practice Guideline for glomerulonephritis. Kidney Int 2012;2(Suppl):139–274.

Postgraduální nefrologie. 2012, roč. 10, č. 2, s. 24-26

Thadhani R, Appelbaum E, Pritchett Y, et al. Vitamin D therapy and cardiac structure and function in patients with chronic kidney disease. The PRIMO randomized controlled trial. JAMA 2012;307:674–684.

Postgraduální nefrologie. 2012, roč. 10, č. 1, s. 7-8

Rovin BH, Furie R, Latinis K, et al. Efficacy and safety of rituximab in patients with active proliferative lupus nephritis: The LUpus Nephritis Assessment with Rituximab (LUNAR) Study. Arthritis Rheum 2012; e‑pub ahead of print.

Postgraduální nefrologie. 2012, roč. 10, č. 1, s. 8-9

Foley RN, Gilbertson DT, Murray T, et al. Long interdialytic interval and mortality among patients receiving hemodialysis. N Engl J Med 2011; 365:1099–1107.

Postgraduální nefrologie. 2011, roč. 9, č. 6, s. 91-92

Dooley MA, Jayne D, Ginzler EM, et al. Mycophenolate versus azathioprine as maintenance therapy for lupus nephritis. N Engl J Med 2011;365:1886–1895.

Postgraduální nefrologie. 2011, roč. 9, č. 4, s. 60-61

Pergola PE, Raskin P, Toto RD, et al. Bardoxolone methyl and kidney function in CKD with type 2 diabetes. N Engl J Med 2011;365:327–336.

Postgraduální nefrologie. 2011, roč. 9, č. 3, s. 37-39

Gharavi AG, Kiryluk K, Choi M, et al. Genome‑wide association study identifies susceptibility loci for IgA nephropathy. Nature Genet 2011;43:321–327.

Postgraduální nefrologie. 2011, roč. 9, č. 3, s. 52-52
Postgraduální nefrologie. 2011, roč. 9, č. 2, s. 30-32
Postgraduální nefrologie. 2011, roč. 9, č. 1, s. 2-4
Postgraduální nefrologie. 2010, roč. 8, č. 6, s. 91-93

De Zeeuw Agarwal R, AmdahlM, et al. Selective vitamin D receptor activation with paricalcitol for reduction of albuminuria in patients with type 2 diabetes (VITAL study): a randomised controlled trial. Lancet 2010 doi: 10.1016/S0140-6736(10)61032-X.

He W, Kang YS, Dai C, et al. Blockade of Wnt/ß-catenin signaling by paricalcitol ameliorates proteinuria and kidney injury. J Am Soc Nephrol 2011, doi:10.1681/ASN.2009121236.

Postgraduální nefrologie. 2010, roč. 8, č. 5, s. 69-70

Solomon SD, Uno H, Lewis EF, et al. Erythropoietic response and outcomes in kidney disease and type 2 diabetes. N Engl J Med 2010;363:1146–1155.

Postgraduální nefrologie. 2010, roč. 8, č. 5, s. 72-74

Walz G, Budde K, Mannaa M, et al. Everolimus in patients with autosomal dominant polycystic kidney disease. N Engl J Med 2010;363:10.1056/NEJMoa1003491.

Postgraduální nefrologie. 2010, roč. 8, č. 4, s. 46-49
Postgraduální nefrologie. 2010, roč. 8, č. 4, s. 53-54

Stone JH, Merkel PA, Spiera R, et al. Rituximab versus cyclophosphamide for ANCA-associated vasculitis. N Engl J Med 2010;363:221–232.

Postgraduální nefrologie. 2010, roč. 8, č. 3, s. 32-34

Segarra A, Praga M, Ramos N, et al. Successful treatment of membranous glomerulonephritis with rituximab in calcineurin inhibitor-dependent patients. Clin J Am Soc Nephrol 2009;4:1083–1088.

Postgraduální nefrologie. 2010, roč. 8, č. 3, s. 34-35

Shimizu H, HoriY, Kaname S, et al. siRNA‑based therapy ameliorates glomerulonephritis. J Am Soc Nephrol 2010;21:622–633.

Postgraduální nefrologie. 2010, roč. 8, č. 1, s. 7-8

Mann JFE, Green D, Jamerson K, et al. Avosentan for overt diabetic nephropathy. J Am Soc Nephrol 2010;21:527–535.

Postgraduální nefrologie. 2010, roč. 8, č. 1, s. 8-10

Köttgen A, Hwang S‑J, Larson MG, et al. Uromodulin levels associate with a common UMOD variant and risk for incident CKD. J Am Soc Nephrol 2010;21:337–344.

Postgraduální nefrologie. 2009, roč. 7, č. 6, s. 92-93

Shlipak MG, Katz R, Kestenbaum B, et al. Rapid decline of kidney function increases cardiovascular risk in the elderly. J Am Soc Nephrol 2009, doi:10.1681/ASN.2009050546.

Postgraduální nefrologie. 2009, roč. 7, č. 4, s. 52-53

Beck LH, Jr., Bonegio RGB, Lambeau G, et al. M‑type phospholipase A2 receptor as target antigen in idiopathic membranous nephropathy. N Engl J Med 2009;361:11–21.

Postgraduální nefrologie. 2009, roč. 7, č. 4, s. 53-55

Jones RB, Ferraro AJ, Chaudhry AN, et al. A multicenter survey of rituximab therapy for refractory antineutrophil cytoplasmic antibody‑associated vasculitis. Arthritis Rheum 2009;60:2156–2168.

Postgraduální nefrologie. 2009, roč. 7, č. 3, s. 39-40

Appel GB, Contreras G, Dooley MA, et al. Mycophenolate mofetil versus cyclophosphamide for induction treatment of lupus nephritis. J Am Soc Nephrol 2009;20:1103-1112.

Postgraduální nefrologie. 2009, roč. 7, č. 3, s. 41-42

Austin HA, Illei GG, Braun, MJ, et al. Randomized, controlled trial of prednisone, cyclophosphamide, and cyclosporine in lupus membranous nephropathy. J Am Soc Nephrol 2009;20:901–911.

Postgraduální nefrologie. 2009, roč. 7, č. 3, s. 48-48

Neubert K, Meister S, Moser K, et al. The proteasome inhibitor bortezomib depletes plasma cells and protects mice with lupuslike disease from nephritis. Nat Med 2008;14:748-755.

Kain R, Exner M, Brandes R, et al. Molecular mimicry in pauciimmune focal necrotizing glomerulonephritis. Nature Medicine 2008;14:1088–1096.

Postgraduální nefrologie. 2009, roč. 7, č. 2, s. 18-19
Postgraduální nefrologie. 2009, roč. 7, č. 2, s. 19-21

Fellström, BC, Jardine, AG, Schmieder, RE, et al. Rosuvastatin and cardiovascular events in patients undergoing hemodialysis. N Engl J Med 2009; 360:1395–1407.

Postgraduální nefrologie. 2009, roč. 7, č. 1, s. 6-8

Hackam DG, Duong-Hua L, Mamdani M, et al. Angiotensin inhibition in renovascular disease: a population-based cohort study. Am Heart J 2008;156:549–555.

Postgraduální nefrologie. 2009, roč. 7, č. 1, s. 8-9

Imbasciati E, Tincani A, Gregorini G, et al. Pregnancy in women with preexisting lupus nephritis: predictors of fetal and maternal outcome. Nephrol Dial Transplant 2009;24:519–525.

Postgraduální nefrologie. 2008, roč. 6, č. 6, s. 82-83
Postgraduální nefrologie. 2008, roč. 6, č. 6, s. 83-84

Le Berre L, Bruneau S, Naulet J, et al. Induction of T regulatory cells attenuates idiopathic nephrotic syndrome. J Am Soc Nephrol 2009, doi:10.1681/ASN.2007111244.

Postgraduální nefrologie. 2008, roč. 6, č. 5, s. 70-71

Obermayr RP, Temml C, Gutjahr G, et al. Elevated uric acid increases the risk for kidney disease. J Am Soc Nephrol 2008, Epub ahead of print on Sept. 17.

Postgraduální nefrologie. 2008, roč. 6, č. 5, s. 71-72

Ravani P, Malberti F, Tripepi G, et al. Vitamin D levels and patient outcome in chronic kidney disease. Kidney Int 2008, Epub aheat of print on Oct 8.

Postgraduální nefrologie. 2008, roč. 6, č. 4, s. 50-53
Postgraduální nefrologie. 2008, roč. 6, č. 3, s. 40-41

Gharavi A, Moldoveanu Z, Wyatt RJ, et al. Aberrant IgA1 glycosylation is inherited in familial and sporadic IgA nephropathy. J Am Soc Nephrol 2008; 19:1008–1014.

Postgraduální nefrologie. 2008, roč. 6, č. 2, s. 18-19
Postgraduální nefrologie. 2008, roč. 6, č. 2, s. 21-23

Beckett NS, Peters R, Fletcher AE, et al. Treatment of hypertension in patients 80 years of age or older. N Engl J Med 2008;358:1887–1998.

Postgraduální nefrologie. 2008, roč. 6, č. 1, s. 6-7

Gupta R, Plantinga LC, Fink NE, et al. Statin use and hospitalization for sepsis in patients with chronic kidney disease. J Am Med Assoc 2007;297:1455–1464.

Postgraduální nefrologie. 2008, roč. 6, č. 1, s. 7-8

Löwik MM, Groenen PJTA, Pronk I, et al. Focal segmental glomerulosclerosis in a patient homozygous for a C D2A P mutation. Kidney Int 2007;72: 1198–1203.

Postgraduální nefrologie. 2007, roč. 5, č. 6, s. 87-88

Reich HN, Troyanov S, Scholey JW, et al. Remission of proteinuria improves prognosis in IgA nephropathy. J Am Soc Nephrol 2007;18:3177–3183.

Postgraduální nefrologie. 2007, roč. 5, č. 6, s. 88-89

Lazzeri E, Crescioli C, Ronconi E, et al. Regenerative potential of embryonic renal multipotent progenitors in acute renal failure. J Am Soc Nephrol 2007;18: 3128–3138.

Postgraduální nefrologie. 2007, roč. 5, č. 5, s. 66-67

Cho ME, Smith DC, Branton MH, et al. Pirfenidone slows renal function decline in patients with focal segmental glomerulosclerosis. Clin J Am Soc Nephrol 2007;2:906–913.

Postgraduální nefrologie. 2007, roč. 5, č. 5, s. 68-69

Varghese SA, Powell TB, Budisavljevic MN, et al. Urine biomarkers predict the cause of glomerular disease. J Am Soc Nephrol 2007;18:913–922.

Postgraduální nefrologie. 2007, roč. 5, č. 4, s. 52-54

Stevens PE, O’Donoghue DJ, de Lusignan S, et al. Chronic kidney disease management in the United Kingdom: NEOERICA project results. Kidney Int 2007; 72:92–99.

Postgraduální nefrologie. 2007, roč. 5, č. 4, s. 54-55

Imbasciati E, Gregorini G, Cabiddu G, et al. Pregnancy in CKD stages 3 to 5: fetal and maternal outcomes. Am J Kidney Dis 2007;49:753–762.

Postgraduální nefrologie. 2007, roč. 5, č. 2, s. 25-26

Perkins BA, Ficociello LH, Ostrander BE, et al. Microalbuminuria and the risk for early progressive renal function decline in type 1 diabetes. J Am Soc Nephrol 2007;18:1353–1361.

Postgraduální nefrologie. 2007, roč. 5, č. 1, s. 13-15

Suliman ME, Johnson RJ, García‑López E, et al. J‑shaped mortality relationship for uric acid in CKD. Am J Kidney Dis 2006;48:761–771.

Postgraduální nefrologie. 2007, roč. 5, č. 1, s. 15-16

Branstma AH, Atthobari J, Bakker SJL, et al. What predicts progression and regression of urinary albumin excretion in the nondiabetic population? J Am Soc Nephrol 2007;18:637–645.

Postgraduální nefrologie. 2007, roč. 5, č. 1, s. 16-16
Postgraduální nefrologie. 2006, roč. 4, č. 6, s. 89-91

Drueke TB, Locatelli F, Clyne N, et al. Normalization of hemoglobin level in patients with chronic kidney disease and anemia. N Engl J Med 2006;355:2071–2084.
Singh AK, Szczech L, Tang KL, et al. Correction of anemia with epoetin alfa in chronic kidney disease. N Engl J Med 2006;355:2085–2098.

Postgraduální nefrologie. 2006, roč. 4, č. 5, s. 73-74

Ruggenenti P, Chiurchiu C, Abbate M, et al. Rituximab for idiopathic membranous nephropathy: who can benefit? Clin J Am Soc Nephrol 2006;1:738–748.

Postgraduální nefrologie. 2006, roč. 4, č. 4, s. 60-62

Ix JH, Chertow GM, Shlipak MG, et al. Fetuin-A and kidney function in persons with coronary artery disease – data from the heart and soul study. Nephrol Dial Transplant 2006;21:2144–2151.

Postgraduální nefrologie. 2006, roč. 4, č. 3, s. 47-48

Julius S, Nesbitt SD, Egan BM, et al. Feasibility of treating prehypertension with an angiotensin-receptor blocker. N Engl J Med 2006;354:1685–1697.

Postgraduální nefrologie. 2006, roč. 4, č. 2, s. 20-22

Winklemayer C, Fischer MA, Schneeweiss S, et al. Underuse of ACE inhibitors and angiotensin II receptor blockers in elderly patients with diabetes. Am J Kidney Dis 2005;46:1080–1087.

Postgraduální nefrologie. 2006, roč. 4, č. 2, s. 22-23

Evans M, Fryzek JP, Elinder C-G, et al. The natural history of chronic renal failure: results from an unselected, population-based, inception cohort in Sweden. Am J Kidney Dis 2005;46:863–870.

Postgraduální nefrologie. 2006, roč. 4, č. 1, s. 2-4
Postgraduální nefrologie. 2006, roč. 4, č. 1, s. 7-8

Brantsma AH, Bakker SJL, de Zeeuw D, et al. Urinary albumin excretion as a predictor of the development of hypertension in the general population. J Am Soc Nephrol 2006;17:331–335.

Postgraduální nefrologie. 2005, roč. 3, č. 6, s. 83-84

Paoletti E, Bellino D, Cassottana P, et al. Left ventricular hypertrophy in nondiabetic predialysis CKD. Am J Kidney Dis 2005;46:320–327.

Postgraduální nefrologie. 2005, roč. 3, č. 4, s. 52-54

Kurella M, Lo JC, Chertow GM.: Metabolic syndrome and the risk for chronic kidney disease among nondiabetic adults. J Am Soc Nephrol 2005;16:2134-2140.

Postgraduální nefrologie. 2005, roč. 3, č. 3, s. 45-47

Javaid B, Quigg RJ. Treatment of glomerulonephritis: will we ever have options other than steroids and cytotoxics? Kidney Int 2005;67 :1692-1703.

Postgraduální nefrologie. 2005, roč. 3, č. 1, s. 2-4

The Wegener’s Granulomatosis Etanercept Trial (WGET) Resarch Group: Etanercept plus standard therapy for Wegener’s granulomatosis. N Engl J Med 2005;352: 351–361.

Postgraduální nefrologie. 2005, roč. 3, č. 1, s. 5-7

MacIsasc, RJ, Tsalamandris C, Panagiotopoulos S, et al. Normoalbuminuric renal insufficiency in type 2 diabetes. Diabetes Care 2004;27:195–200.

Postgraduální nefrologie. 2004, roč. 2, č. 6, s. 82-83

Ruggenenti P, Fassi A, Parvano Ilieva A, et al. Preventing microalbuminuria in type 2 diabetes. N Engl J Med 2004;351:1941-1951.

Postgraduální nefrologie. 2004, roč. 2, č. 5, s. 66-67

Perna A, Schiepatti A, ZamoraJ, et al. Immunosuppressive treatment for idiopathic membranous nephropathy: a systematic review. Am J Kidney Dis 2004;44:385-401.

Postgraduální nefrologie. 2004, roč. 2, č. 5, s. 67-69

Cantarovich F, Rangoonwala B, Lorenz H, et al. High-dose furosemide for established ARF: a prospective, randomized, double-blind, placebocontrolled, multicenter trial. Am J Kidney Dis 2004;44:402-409.

Postgraduální nefrologie. 2004, roč. 2, č. 4, s. 53-55

Kline Bolton W, Cattran DC, Williams ME, et al. Randomized trial of an inhibitor of formation of advanced glycation end products in diabetic nephropathy. Am J Nephrol 2004;24:32-40.

Postgraduální nefrologie. 2004, roč. 2, č. 4, s. 55-57

Bakris GL, Weir MR, Secic M, et al. Differential effects of calcium antagonist subclasses on markers of nephropathy progression. Kidney Int 2004;65:1991-2002.

Postgraduální nefrologie. 2004, roč. 2, č. 3, s. 34-35

Booth A, Harper L, Hammad T, et al. Prospective study of TNF á blockade with infliximab in anti-neutrophil cytoplasmic antibody-associated systemic vasculitis. J Am Soc Nephrol 2004;15:717-721.

Postgraduální nefrologie. 2004, roč. 2, č. 2, s. 9-11

Contreras G, Pardo V, Leclerq B, et al. Sequential therapies for proliferative lupus nephritis. N Engl J Med 2004;350:971-980.

Postgraduální nefrologie. 2004, roč. 2, č. 1, s. 2-2
Postgraduální nefrologie. 2004, roč. 2, č. 1, s. 12-13

Nakajima H, Takenaka M, Kaimori J-Y, et al. Activation of the signal transducer and activator of transcription signaling pathway in renal proximal tubular cells by albumin. J Am Soc Nephrol 2004;15:276-285.
Brunskill NJ. Albumin signals the coming of age of proteinuric nephropathy. J Am Soc Nephrol 2004;15:504-505.

Postgraduální nefrologie. 2004, roč. 2, č. 1, s. 13-15

Flanc RS, Roberts MA, Strippoli GFM. Treatment of diffuse proliferative lupus nephritis: a meta-analysis of randomized controlled trials. Am J Kidney Dis 2004;43:197-208.

Postgraduální nefrologie. 2003, roč. 1, č. 2, s. 1-1
Postgraduální nefrologie. 2003, roč. 1, č. 2, s. 3-5

Henry RMA, Kostense PJ, Bos G, et al. Mild renal insufficiency is associated with increased cardiovascular mortality. Kidney Int 2002;62:1402-1407.

Postgraduální nefrologie. 2003, roč. 1, č. 2, s. 8-10

Tonelli M, Moyé L, Sacks FM, et al. Effect of pravastatin on loss of renal function in people with moderate chronic renal insufficiency and cardiovascular disease. J Am Soc Nephrol 2003,14:1605-1613.

Postgraduální nefrologie. 2003, roč. 1, č. 1, s. 3-4

Trivedi H, Pang MMH, Campbell A, et al. Slowing the progression of chronic renal failure: economic benefits and patientís perspectives. Am J Kidney Dis 2002;39: 721-729.

Postgraduální nefrologie. 2003, roč. 1, č. 1, s. 4-5

Mazzucco G, Bertani T, Fortunato M, et al. Different patterns of renal damage in type 2 diabetes mellitus: a multicentric study on 393 biopsies. Am J Kidney Dis 2002;39:713-720.