Vztah mezi cystatinem C, odhadnutou hodnotou GF a zánětlivými biomarkery: studie Heart and Soul

Stáhnout článek: PDF
Komentář ke článku

Singh D,Whooley MA, Ix JH, et al. Association of cystatin C and estimated GFR with inflammatory biomarkers: the Heart and Soul Study.

Cystatin C je marker renální funkce, který ale může být též vztažen k zánětlivým procesům. V uvedené studii autoři sledovali těsnost vztahu mezi stanovením cystatinu C spolu s odhadnutou hodnotou glomerulární filtrace (eGFR) a zánětlivými parametry.

Studie byla realizována celkem u 990 ambulantních pacientů vyšetřených pro ischemickou chorobu srdeční ve studii Heart and Soul. Glomerulární filtrace byla stanovena dle zkráceného výpočtu MDRD formule. Byly korelovány hodnoty hsCRP a fibrinogenu, jakožto parametry zánětu s hodnotami současně stanoveného cystatinu C a eGFR.

Studie Heart and Soul je prospektivní kohortová studie sledující psychosociální faktory při progresi ischemické choroby srdeční. Data byla získána mezi zářím 2000 až prosincem 2002 a údaje nemocných pocházely z databáze Department of Veterans Affairs Medical Centres in Palo Alto a San Francisco Medical Center a devíti zdravotních center v San Franciscu.

Z původních 1 024 zařazených nemocných bylo celkem u 990 provedeno vyšetření cystatinu C. Stanovení cystatinu C bylo provedeno nefelometricky (Dade Behring Inc., USA).

Formule MDRD pro výpočet byla následující (užity čtyři proměnné hodnoty):

eGFR = 186 × [SCR/88,4] – 1,154) × (věk) – 0,203 × (0,742 u žen) × (1,210 u Afroameričanů). Clearance kreatininu byla stanovena ze 24hodinového sběru moči dle známé formule (UV/P).

Hodnota hsCRP (vysoce senzitivní CRP) byla stanovena metodikou Roche Integra a Beckman (imunoturbidometricky) a fibrinogen pomocí metody Clauss assay.

Dále byly hodnoceny parametry věku, pohlaví, etnika, kouření, anamnestické údaje o diabetu, hypertenzi, ICHS včetně aortokoronárního bypassu, srdečního selhání a anginy pectoris, fyzická aktivita a abúzus alkoholu. Během studie byly měřeny hodnoty TK, výšky a váhy a vypočítána hodnota BMI.

Po 12hodinovém lačnění byly odebrány krevní vzorky na stanovení kreatininu, celkového cholesterolu, HDL, LDL a triglyceridů. Echokardiograficky byla vyšetřena levá komora srdeční včetně ejekční frakce.

Účastníci studie byli rozděleni do kvartil (I–IV) na základě hodnot cystatinu C a eGFR, přičemž kvartila I znamenala nejlepší renální funkci. Diference v hodnotách kvartil pro cystatin C byly hodnoceny pomocí ANOVA testu (resp. Kruskal‑Wallis testu pro neparametrické proměnné) a χ2 testu pro diference jednotlivých kategorií kvartilových hodnot. Vztah mezi cystatinem C, eGFR a zánětlivými parametry byl hodnocen pomocí Pearsonova koeficientu. Měření cystatinu C se uskutečnila u 990 účastníků, z nichž hsCRP byl vyšetřen u 984, fibrinogen u 986 a u 930 bylo provedeno vyšetření kreatininové clearance. Nemocní se zvýšenou hodnotou cystatinu C byli starší, převážně běloši/muži a méně často užívali alkohol či byli fyzicky aktivní. Při zvýšené hodnotě cystatinu C byla též častější anamnéza infarktu myokardu, hypertenze, diabetu, aortokoronárního bypassu a kongestivního srdečního selhání. Vyšší hodnoty cystatinu C byly spojeny s nižší ejekční frakcí, vyšším indexem hmoty levé komory srdeční a nižší hodnotou HDL. Dále s vyšší hodnotou systolického TK; nemocní častěji užívali inhibitory ACE, diuretika, substituční hormony a beta‑blokátory. Koncentrace cystatinu C významně korelovala s hodnotou hsCRP (r = 0,15, p < 0,001) a s koncentrací fibrinogenu (r = 0,26, p < 0,001). Hodnota eGFR měla podobnou, ale negativní korelaci s hsCRP (r = –0,17, p < 0,01) a fibrinogenem (r = –0,25, p < 0,001) u osob s hodnotou eGFR ≤ 60 ml/min. Nebyl však prokázán vztah u osob s hodnotou eGFR > 60 ml/min (r = 0,04, p = 0,32, r = –0,03, p = 0,38). Kvartily cystatinu C korelovaly s hodnotou hsCRP (p < 0,02) a fibrinogenu (p < 0,007) při mnohorozměrové analýze, avšak pouze tehdy, pokud nebyly adjustovány k hodnotě clearance kreatininu (p = 0,26, resp. p = 0,23).

Komentář

Vzhledem k vysokému výskytu kardiovaskulárních komplikací u renálních pacientů, ale i prokázanému zvýšenému riziku u kardiologických pacientů s renálním postižením, jsou intenzivně hledány možnosti časné detekce.

Cílem studie bylo ukázat vztah mezi hodnotou renální funkce a zánětlivými biomarkery. Pro měření byly vybrány metodiky stanovení cystatinu C a upravené výpočtové formule dle MDRD. Z tohoto hlediska bylo ve studii ukázáno, že cystatin C je časnějším markerem pro přidružené zánětlivé procesy, neboli může být využit lépe k časné detekci rozvoje časných změn souvisejících s endoteliální dysfunkcí. Tato senzitivita nebyla prokázána při stanovení GFR pomocí výpočtu modifikovaně dle MDRD (eGFR). Zde byl vztah prokázán pouze při poklesu hodnoty pod 62 ml/min, tj. kolem 1 ml/s (stadium 2 CKD dle KDOQI guidelines). Z tohoto aspektu se liší závěry autorů této studie od nálezů autorů studie PREVEND (Knigh a spol., 2004), kteří uzavírají, že koncentrace cystatinu C mohou být významně ovlivněny přímo zánětlivými procesy či rozvojem katabolismu.

Prezentované závěry potvrzují dřívější nálezy vztahu mezi cystatinem C a kardiovaskulárními komplikacemi. Byly prezentovány studie ukazující lineární vztah mezi hodnotami cystatinu C a rizikem kardiovaskulární morbidity a mortality (Shlipak et al., 2006). Pro srovnání, při hodnocení GFR pomocí stanovení kreatininu (přímé měření clearance kreatininu i dle výpočtové formule MDRD) existuje tento vztah až při poklesu GFR pod 60 ml/min. Z tohoto aspektu se jeví jako časnější indikátor kardiovaskulárního rizika vyšetření cystatinu C, a to i s event. námitkou, že není zcela jasné, zda jde o přesnější měření v časné fázi ledvinného onemocnění či vliv zánětlivých procesů na stanovení cystatinu C.

Literatura