Jaký prostor věnují média prevenci a časné detekci chronického onemocnění ledvin

Tong A, Chapman S, Sainsbury P, Craig JC. An analysis of media coverage on the prevention and early detection of CKD in Australia. Am J Kidney Dis 2008; 52:159–170.

Sdělovací prostředky jsou významným a vlivným zdrojem informací o zdraví poskytovaných veřejnosti. Chronické onemocnění ledvin (CKD) představuje celosvětový zdravotní problém, u kterého nefrologové v nedávné minulosti iniciovali řadu aktivit s cílem zvýšit u veřejnosti povědomí o významu prevence a časné detekce ledvinných onemocnění. Sdělovací prostředky mohou napomoci k dosažení tohoto cíle. Existují doklady o tom, že mediální zpravodajství může vést u některých jedinců s rizikem chronického onemocnění ledvin k včasnému vyšetření a vyhledání léčebné péče, tedy opatřením, které mohou významně omezit vznik či progresi CKD. Působení médií se může projevit i na programu veřejnoprávních orgánů například tím, že dochází k ovlivnění alokace zdrojů na výzkum a výuku a že je vytvářen tlak na legislativní a politické změny. V minulosti se několik studií zabývalo tím, jak se další chronická onemocnění jako karcinomy, diabetes či kardiovaskulární onemocnění zobrazují v médiích. Jediná studie, která byla zaměřena na problematiku sdělovacích prostředků ve vztahu k chronickému onemocnění ledvin byla omezena na jednoduchou analýzu popisující v jakém poměru se televizní zpravodajství a publicistika zabývají CKD v porovnání s dalšími zdravotními tématy, jakými jsou karcinom prsu, kardiovaskulární onemocnění a vakcinace proti chřipce (Jaffery, 2006). Jejím závěrem bylo, že chronickému onemocnění ledvin je věnována malá pozornost. V žádné studii nebyly doposud zkoumány zastoupení a význam věnované televizním či tiskovým zpravodajstvím a publicistikou prevenci a časné detekci CKD. Cílem studie bylo zhodnotit, v jaké míře (se zaměřením na rozsah a způsob) australské zpravodajské programy v televizi a novinách informují o prevenci a časné detekci chronického onemocnění ledvin.

Metody: Byly vyhledány databáze novinových a televizních zpráv se zaměřením na články pojednávající o prevenci či časné detekci CKD v období V/2005–V/2007. Všechny položky získané z procesu vyhledávání byly zakódovány a ke každé položce byly přiřazeny odpovědi na následující otázky: 1) Kdo byl mluvčí (osoba referující o prevenci či detekci onemocnění ledvin)? 2) Jak byly formulovány pojmy prevence či časná detekce CKD (formulace, definice, vysvětlení výše uvedených pojmů)? 3) Kdo byl označen jako odpovědný za daný problém? 4) Kdo byl navržen jako odpovědný, který by měl daný problém řešit a jak? 5) Z jakých důvodů byl článek v mediích prezentován v danou chvíli?

Výsledky: V hodnoceném dvouletém období bylo zjištěno z celkového množství 10 430 televizmích zpráv se zdravotní náplní pouze 43 položek (0,0004 %) majících za prvotní či druhotné téma chronické onemocnění ledvin či transplantaci ledviny. Z toho 36 položek bylo vyřazeno, jelikož prevence či časná detekce CKD nebyly v relaci pojednány. Z tiskového zpravodajství bylo primárně získáno 5 624 článků; z tohoto počtu bylo vyřazeno 3 185 článků jakožto naprosto irelevantních ve vztahu k nemocem ledvin a dalších 2 225 článků proto, že nepojednávaly o prevenci a časné detekci CKD (jejich zaměřením byla převážně transplantace ledviny). Celkově tedy bylo nalezeno sedm televizních relací a 214 zpravodajských článků v tisku, které se explicitně zabývaly problematikou prevence či detekce CKD.

Odpovědi na otázky vztahující se k CKD: Ad 1) Bylo identifikováno pět hlavních skupin mluvčích: především lékařští odborníci (ve 42 %), dále spotřebitelské organizace, vláda, výzkum a laická veřejnost. Ad 2) Informace o prevenci a časné detekci CKD byly řídké. Chronické onemocnění ledvin bylo z větší části (v 52 %) označováno a nazíráno jako druhotný problém a víceméně pouze následek jiných onemocnění, jako např. diabetu, hypertenze. Pouze v menšině případů (48 %) bylo CKD označeno ve zpravodajství jako prvotní a základní zdravotní problém. Pouze v malém počtu případů byla zdůrazněna mimořádně vysoká finanční náročnost léčby onemocnění ledvin (11 %). Ad 3) Největší díl odpovědnosti za neuspokojivý stav (z hlediska výskytu, detekce, prevence a léčby) CKD byl přisuzován samotným jednotlivcům (v 74 %), v menší míře vládě, lékařům aj. Ad 4) Možnosti řešení byly spatřovány v iniciativách na úrovni jednotlivců, lékařů (zvl. praktických lékařů), vládních orgánů a dalších subjektů. Nicméně nepřiměřeně vysoká pozornost byla věnována změnám životního stylu než dalším faktorům podílejících se na onemocněních ledvin (např. genetické vnímavosti, časné detekci apod.). Ad 5) Ve více než 60 % nebylo možno zjistit bezprostřední důvody či okolnosti vedoucí ke zveřejnění daného článku či TV relace; v těch případech, kdy se motivaci podařilo zjistit, byly na prvním místě souvislost se zveřejněním výsledků výzkumu (ve 30 %), s kampaní ve prospěch řešení zdravotních problémů, setkáním a schůzkami na úrovni vlády, zdravotními summity a zásadními objevy či pokroky ve zdravotnictví.

Diskuse: Studie potvrdila, že onemocněním ledvin není věnována přiměřená mediální pozornost na úrovni tištěného či TV zpravodajství, a to jak globálně tak zvláště z hlediska prevence a časné detekce CKD. Byly zdůrazněna některá specifika CKD (např. relativně asymptomatický průběh) a také faktory, které by mohly přispět k většímu zapojení zpravodajských médií v celospolečenském vnímání a řešení problematiky CKD.

Komentář

Pokud se pokoušíme zjistit příčiny ne příliš uspokojivého stavu toho, jak pacienti, lékaři a veřejnost obecně vnímají závažnost problematiky chronického onemocnění ledvin, je třeba nepochybně zhodnotit roli a působení masmédií obecně a zdravotního zpravodajství zvláště. Autoři studie se pokusili zjistit v jaké míře se vůbec téma časné diagnostiky a prevence CKD v tiskovém i televizním zpravodajství objevuje a dále objasnit příčiny vzniku, okolnosti i formu u těch relací, které byly ve zdravotním zpravodajství sledovanému tématu věnovány. Je třeba předeslat, že takto zaměřená analýza je velmi ojedinělá, a byť pojednává o geograficky vzdálené oblasti (Austrálii), je obsahově platná a zajímává i pro oblast evropského regionu. Celkově se zprávy s tématem časné detekce a prevence CKD podílely pouze 8,77 % v tištěném zpravodajství a 0,06 % v televizním zpravodajství z celkového množství zpráv zaměřených na onemocnění ledvin. Reálné zastoupení tématu CKD však bylo ještě podstatně nižší, neboť u většiny zpráv či relací byly v popředí jiná témata (obvykle transplantace ledviny) a CKD bylo zmiňováno pouze jako téma sekundární. Vezmeme-li v úvahu, že u více než jedné desetiny veškeré populace lze prokázat určitý projev chronického onemocnění ledvin (CKD), je mediální odraz této skutečnosti opravdu nízký. Pokud vůbec bylo CKD zmiňováno, tak tomu bylo často v souvislosti s doporučeními týkajícími se vhodného životního stylu a životosprávy u diabetu či obezity. Masmédia sice referovala o vzrůstajícím počtu pacientů s chronickým onemocněním ledvin, avšak obvykle nezmiňovala další důležité informace o CKD, jako např. skutečnost, že představuje nezávislý faktor predikce pro vznik kardiovaskulárního onemocnění či smrti, či, že řada příčin CKD je vrozené či idiopatické povahy, neovlivnitelné životním stylem. Velmi malá pozornost byla věnována vazbě mezi CKD a arteriální hypertenzí a tomu jak mimořádně důležité je pro nemocné s CKD dosáhnout uspokojivé kontroly arteriálního krevního tlaku, a to jednak pro možnost zpomalení progrese CKD a dále pro prevenci kardiovaskulárního onemocnění. Jaké zprávy tedy odborná či laická veřejnost o CKD může získat? Z komentované studie vyplynulo, že se často jednalo o informace, které povzbuzují iniciativu pacientů a jejich schopnost kontrolovat klinickou situaci pomocí určité životosprávy, cvičením či dietou (tak jak tomu je do určité míry např. u diabetu). Dalším poměrně privilegovaným tématem byla problematika transplantací či dárcovství ledviny. Konečně nezanedbatelná pozornost byla věnována chronickému onemocnění ledvin v souvislosti s některými odbornými, vládními či jinými aktivitami majícími určitý společenský dosah (např. zahájení screeningových akcí u vybraných rizikových skupin obyvatelstva). Z odborné veřejnosti si jen málokdo uvědomuje, že mediální zpravodajství má určitá specifika. Stryker a spol. (2002) vyzdvihli význam tří faktorů, které ovlivňují zveřejnění zdravotních zpráv v masmediích: důvěryhodnost informačních zdrojů, poskytování tiskových (odborných) zpráv masmédiím a čtivost (resp. TV atraktivnost).

Cílené a pravidelné předávání odborných informací (výstupy z klinických aj. studií) s vysokým stupněm důvěryhodnosti je nepochybně vhodným způsobem jak dosáhnout zájmu medií o zdravotní problémy. K tomu, aby zprávy zaujaly posluchače či čtenáře, musejí mít navíc určitou čtivost či TV atraktivitu. Čtivé či atraktivní zprávy mívají v sobě obvykle zakomponovánu některou z následujících charakteristik: významná událost, zainteresovanost, lidské drama, včasnost, neobvyklý děj, blízkost (van Tribut, 1994). V závěru lze uvést, že studie upozornila na jeden aspekt CKD, kterým je jeho mediální obraz/odraz a možnosti jeho ovlivnění. Je nepochybné, že cílená spolupráce s médii může významně přispět k realizaci řady kroků vedoucích k časné detekci a prevenci chronického onemocnění ledvin.

Literatura